S čajem z ibišku
spojenou mám Tebe
barvou vlasů
chutí

Sladkost jen zdánlivá
uvnitř trpkost až
přiliš mnoho
dráždíš

Tak myslím na Tebe
a čaj si nalévám
jako krev
ibišková

Zítra upeču svým slečnám ony výborné máslové sušenky s levandulí.
Ony jsou jediné pozitivum proč přežít další rok. Uá. 

S čočkami mám velkou hlavu a monitor je prohlý. Uf.
Nemám náladu a ztratila se jiskra. Nejspíš to bude tím, přece si to všechno nemůžu jen tak namlouvat, že.

Ano, ten večer jsem se chovala zvláštně. osobně bych si nafackovala. Ale po rozbití obrouček brýlí nastal velký zlom. Prostě nevidím. S mými čtyřmi nevidím!

Levandule, levandule, levandule.

Vytěsnila jsem z hlavy myšlenku na září, ale realita najednou udeřila plnou silou. Je to děsivé.

Dolní průšvih. Safra, nevím, co se mnou je. Árgh.

Má stejný nos, obočí, oči, horní ret a výraz. Chris Noth je zhouba.

Nikdy jsem nebyla za spánek vděčnější.

Uteču na chatu, do neděle. Chtěla bych něco vyřešit, vážně.
Jen nevím jak na to.

12 hodin. Noční. Nevermore.