Kilo sušeného ibišku! 

Precedens, Basikování. Muerte Amor.
Zas snívám.

Ani mi nedošlo, že je to rok od konce světa na Barče s Volyní.
Queerfolkování a přílišné zažrání se do toho. Fandím milému houslistovi, ale je mi jasné, že to bude jen pár epizodek.
Přílišně mě to rozněžnilo a psala jsem o tom, jak mi chybí, ale tušila, že ráno to zas tak silné nebude.

Asonance, ona. Miluji tento večer.

Sejde z očí, sejde z mysli. Funguje to, fakt, tak proč to neporušit, ne?
Červená gumička, křivák, božskost. Tolik Tě nesnáším. 
Ve výsledku smrdím jako putyka (on mi voněl!) a jsem zase na začátku.
Jsem kretén!

Jela bych v tuhle hodinu s čokoládou kamsi tak hodinu, jen kvůli ní? Mám pocit, že snad ano. Hrozné, jak bych udělala všechno, co si ona zamane.
A to je pak vždycky pocit - ano, je to pryč, ale ono ne, něco mě vždycky ubezpečí. A platí to pro ni, pro něj,... Zatraceně, zatracenče. 

Pitomče, pitomče, pitomče. Nová posedlost, ale výborně! Ne, opravdu, chtěla bych Ti poděkovat, že jsi mě zbavil jistého Stínu, ale musel jsi mi sám takhle přerůst přes hlavu? Děkuji, děkuji.

Vytáhla jsem si sítotisk a šílím nadšením. Juch!

Prý jsme roztomilé. Jsem. 
A slečna co... neumí kváknout. Opět! Takové klamné naděje a miliarda komplexů z toho dokonalého pasu...

Divte se - napsal mi. Omylem. To jsme čekali.